Čaje ze všech koutů světa Manna

Čaj - nápoj s osvěžujícími účinky, jehož pití je dnes rozšířeno na všech kontinentech a je po vodě nejvíce konzumovaným nápojem na světě. Pochází z lístků čajovníku, což je stále zelená rostlina. Při výrobě prochází různými procesy zpracování, které určují, zda vznikne čaj zelený, polozelený (oolong), černý, bílý, puerh a další. Již od samého počátku byl čaj vždy spojován s osvěžujícími a zdraví prospěšnými účinky. Kromě toho přináší i pohodu při jeho pití a s tím spojené gurmánské zážitky.

#ShowMore# 

Jaké jsou druhy čajů?

Základním faktorem u čajů je stupeň oxidace (z historických důvodů chybně označována jako fermentace, nejde zde však o působení mikroorganismů, nýbrž kyslíku). U oxidace jde o pozměnění některých molekul listu, které má vliv na chuťové vlastnosti čaje a způsobuje zhnědnutí. Oxidace probíhá do té doby, než obsah vody v lístku neklesne na určitou mez.

Dle způsobu zpracování se čaje dají rozdělit do několika základních skupin:

  • Bílé čaje – dochází zde k jemné oxidaci, jde o samovolnou oxidaci probíhající během „zavadání“, čaj je následně sušen. Lístky jsou lehce nahnědlé v místech, kde proběhla oxidace, části listu zůstávají zelené. Obvykle se takto zpracovávají tipsy, pro zachování největšího množství pro lidský organismus příznivých látek.
  • Zelené čaje – prochází minimální oxidací v době mezi utržením a zpracováním. Enzymy způsobující oxidaci jsou zničeny teplem: užívá se sušení na pánvích, nebo napařování. Zpracování je ukončeno jeden až dva dny od sběru. Lístky si uchovávají svěží zeleň. Někdy se keře pěstují zastíněné, aby se omezilo množství chlorofylu v listech, výsledkem čehož je větší „sladkost“ čaje.
  • Žluté čaje – jsou zpracovávány obdobně jako zelené čaje, před finálním sušením jsou však po malém množství baleny do látky. Výsledkem je, že lístky mají tendenci zežloutnout a v chuti dojde k příjemnému zakulacení chuti. Ne nadarmo byly tyto čaje vybírány k popíjení na čínském císařském dvoře.
  • Oolongy (též polozelené, modrozelené, žlutozelené nebo dokonce modré) – lístky procházejí oxidací, která je však v různých fázích přerušena (přechod mezi zelenými a červenými či černými čaji), rolováním, sušením a pečením. Dle intenzity jednotlivých kroků se lze setkat s výslednou barvou lístků od světle zelené až po tmavě hnědou.
  • Černé čaje (v Číně označované jako červené čaje) – lístky se mechanicky naruší, oxidace probíhá za teploty okolo 30 °C a velice vysoké vlhkosti. Výsledkem je plně oxidovaný list, tedy na pohled hnědý až černý. Zpracování trvá týden i déle. Velmi výrazný rozdíl je ještě mezi ortodoxním zpracováním a plně průmyslovou výrobou, kterou vzniká nadrcený substrát vhodný leda tak do čajových pytlíků.
  • Pu-erh (též pu-er, pu-erh, pchu-er a další varianty) – jedná se o fermentovaný čaj, který lze rozdělit na dva základní typy Sheng a Shu. Sheng (zelený či raw) je puerh, jehož fermentace i oxidace probíhá přirozeně během několikaletého skladování čaje. Naopak u varianty Shu (tmavý či ripe) je tento letitý proces nahrazen tzv. mokrým skladováním – čajové lístky se dají na jednotlivé hromady, dojde k řízenému zvýšení vlhkosti a zakrytí čaje po dobu několika hodin až týdnů. Lístky jsou čas od času promíchány, aby proces byl rovnoměrný.

Existuje však celá řada (i experimentálních) způsobů zpracování, které do uvedených kategorií příliš nezapadají a někdy právě takové čaje najdete v naší nabídce a věřte, že právě tyto čaje porušující zaběhlé zvyklosti, stojí za to ochutnat! Více také najdete na našem čajovém blogu.

Postup výroby různých druhů čaje